Sylvain Tesson strávil půl roku v sibiřské chatě na pobřeží Bajkalského jezera, na mysu Severních cedrů. Nejbližší vesnice vzdálená sto dvacet kilometrů, žádní sousedé, žádné příjezdové cesty, občas návštěva. V zimě okolo třiceti stupňů pod nulou, v létě medvědi procházející se po pobřeží. Zkrátka ráj. Přivezl jsem si knihy, doutníky a vodku. Zbytek – prostor, ticho a samota – tam už byly. Zažil jsem zimu a jaro, štěstí, beznaděj a nakonec klid. V hloubi tajgy jsem se změnil.
Váz., 212 str.